Jdi na obsah Jdi na menu
 


S Rovříkem jsem zatím najel asi 7 tis. km, dovolím si tedy malé shrnutí a postřehy z provozu. Předchozí auto, se kterým jsem pravidelně jezdil, byla Felicie, takže na srovnávání to moc není.

Vzhledově je to moc pěkné auto, řekl bych takové sportovně elegantní s jistým tajem uvnitř. Obzvláště přední partie se mi z určitých úhlů hodně líbí. Zaoblené hrany, kulaté mlhovky a chromová mřížka chladiče…není co dodat. Z boku pak auto při podrobnějším zkoumání vypadá dosti nesouměrně, nízká příď a velký kufr, u sedanu je to ještě patrnější. Záď působí spíše sportovněji, ale pouze v provedení hatchback. Sedan působí naopak dojmem ještě většího auta s nádechem limuzíny.  Nebýt jeho nepraktičnosti, asi bych nad ním taky přemýšlel, je to prostě elegán každým coulem.

Nejednou se mi stane, že se lidé ptají, co je to za káru, dokonce jeden důchodce – své doby odborník přes auta, mi ho ocenil na půl milionu, když ho viděl, a moc si ho pochvaloval. Nutno říct, že se za člověkem otočí i lidé, co autům moc nerozumí, a spíše ze zvědavosti a neznalosti se ptají co je to auto zač. Designově tedy autu nemám co vytknout, snad jen to, že se mi líbí pouze a jenom tehdy, když je pěkně umyté.  

Obrazek

Interiér vypadá především díky kůži, měkkým plastům na palubní desce, a v kombinaci s výdřevou ve všech dveřích, luxusním dojmem. Kovové kliky ve dveřích, loketní opěrka vpředu i vzadu nebo volant s imitací dřeva to jenom příjemně doplňují. Pravda, že hlavně středový panel, madla ve dveřích nebo ovládání oken vedle ruční brzdy ne zrovna moc povedenými tlačítky, už neodpovídá dnešním trendům, ale zase tak hrozné to není. Co se týče barvy interiéru, já mám vše ve světle šedé, nepopírám, že taková černá by nevypadala ještě honosněji, ale praktické to rozhodně není, navíc v kombinaci s kůží, takže i za interiér dávám palec nahoru.

Nyní již k samotným vlastnostem a chováním vozu na silnici. Především úžasně pohodlné. Za volant se člověk slušně „rozvalí“, nohy se vejdou pěkně mírně pokrčené pod volant i přes vysoko umístněnou spojku. Nevím proč, ale v ostatních autech jsem měl vždy pocit stísněnosti. Ani po delších jízdách člověka nic nebolí, snad jen nárt od neustálého mačkání plynového pedálu. Protože je auto poměrně nízké a já měřím 186 cm, v určitých polohách škrtám o strop, nijak mi to ale nevadí. Rovněž výška sedadel je kousek nad zemí, ale zatím jsem mladej, tak mi to ani nepřijde.  Posilovač jde příjemně zlehka a auto má velký rejd, není tedy problém se s ním otočit takřka na místě a bez námahy. Zároveň všechny pedály jdou lehce a plynule, to platí hlavně o spojce, která se díky hydraulice tváří, jako by tam žádná nebyla, není tedy problém řadit tak, že to cestující nepoznají ani při nízkých kvaltech. Brzdy mají pozvolný nástup a dají se dobře dávkovat, mohly by být ale účinnější, ikdyž po jejich odvzdušnění už se mi to zdá celkem slušné. Na plyn je potřeba si chvilku zvykat a i teď se mi někdy stane, že mi to prostě chcípne. Při rozjezdu je nutné trošku na to šlápnout, hold je to šestnáctiventil s 82kW výkonu, musí se ale vytáčet.

Co se týče podvozku, díky nezávislému zavěšení a komplikované zadní nápravě se není čeho bát, jako slušný řidič jsem však jeho hranice nikdy nepokoušel. Někdy bych to ale rád na volném prostranství vyzkoušel. Jinak je ale poměrně pohodlný, měkčeji naladěný - což mi vyhovuje, proto se v zatáčkách může naklánět a řidič neznalý jeho konstrukce se lehce zalekne, zbytečně.

Motor je celkem živý, k tomu je ale potřeba ho udržovat ve vyšších otáčkách, do 3500 ot. je zátah nevýrazný, vhodný pro klidnou jízdu. Pro předjíždění je proto někdy vhodné podřadit i o dva stupně, aby se motor dostal do těch správných otáček. Omezovač zasahuje kousek před 7000, takže předjíždět kolonu kamionů s trojkou vytočenou na 6000 a za doprovodu patřičného zvuku linoucího se z kapoty před vámi představuje emoční zážitek! Projev agregátu je po vytočení poměrně slyšitelný i v kabině a spolu s krátkou převodovkou, kdy na dálnici točí skoro 3500 ot, nemusí působit vždy pozitivně. Já jsem vyznavačem tiché a komfortní jízdy, takže toto mi trochu vadí. Taktéž odhlučnění není ideální a odletující kamínky dokáží nepříjemně rušit. Lze to kompenzovat poměrně kvalitním audiosystémem s 6 reproduktory, který na svou dobu hraje slušně.

Klimatizace patří mezi ty méně účinné, avšak stále postačující. Chvíli sice trvá, než se interiér ochladí a v létě je potřeba ji mít nadoraz a větrák na třetí rychlost, aby bylo v autě akorát (v létě jsem ještě neměl teploměr), ale svůj úkol plní a bez ní by to v kožených sedačkách bylo utrpení. Topení je na tom lépe a i v zimě je v kabině po pár kilometrech příjemně.  Zavazadlový prostor je díky pátým dveřím dobře přístupný, dveře by se ale mohly vyklápět výš. Místa je v něm akorát, zatím mi nikdy nechybělo. Chválím praktické popruhy na lékárničku a hasicí přístroj na pravém vnitřním boku kufru.

Auto má sice ve výbavě 2 airbagy a ABS, přesto na tom s bezpečností nebude lépe, než konkurence z poloviny devadesátých let, to znamená, nic moc. Proto bych nerad zkoušel, co ty plechy vydrží, a doufám, že k tomu ani nebudu mít příležitost.

Nyní ještě čerstvou zkušenost ze zimního období. Bohužel je spíše negativní. Nevím, jestli je to nevhodnými pneumatikami, necitem v noze, anebo mou přílišnou náročností, ale subjektivně auto na sněhu buď hrabe, klouže, nebo nezatáčí. Při brzdění s lehkým autem se brzy zablokuje jedno ze zadních kol (jsou tam kotouče), načeš okamžitě spíná ABS a auto výrazně méně brzdí, spíše bych řekl, že skoro vůbec. Takže s brzdovým pedálem je radno zacházet velice citlivě tak, aby ABS nesepnulo. Podobná situace platí při akceleraci, jakmile malinko více sešlápnu plyn, kola se protáčí a auto nezrychluje, v zatáčce ani nezatáčí. Tady musím uznat, že tohle jsem se starou Felicií neznal. Důsledkem těchto jevů mi bylo jedno nedobrzdění na hlavní z menšího svahu, a jedno vlítnutí do závěje při prudkém zatáčení a zároveň vydatném přidání plynu – to bylo ale schválně, chtěl jsem zkusit, jak si s tím auto poradí.

Obrazek

Tolik asi zkušenosti a postřehy za rok provozu, celkově mám s autem vesměs pozitivní zážitky, až na ten zimní provoz, tam se mám s Rouvříkem ještě co učit.